Zvýšení minimální mzdy na 9900 Kč z (9200 Kč pro rok 2015) a na 58,70 Kč (55 kč pro rok 2015)
Zvýšení minimální mzdy u poživatele invalidního důchodu na 9300 Kč z (8000 Kč pro rok 2015) a 55,10 Kč z (48,10 Kč pro rok 2015)

- minimum měsíční platby zdravotního pojištění pro změstnance bez zdanitelných příjmů musí být 1337 Kč (2015: 1242 Kč)
dopočet do minima VZ zdravotního pojištění dle § 3 odst. 8 zákona č.592/1992Sb. tzn. v případech kdy např. zaměstnanec je změstnán ve stálém pracovním poměru na dobu určitou nebo neurčitou a má hrubou mzdu nižžší než práve 9900 Kč nebo zaměstnanec skončí pracovní poměr v části měsíce.např.v 3.března(tím musí zaplatit pojistné ve výši poměrné části kal,dnů na daný měsíc k minimální mzdě tj.9900/31*3*0,135) také při DPČ a hrubé mzdě nižší jak 9900 Kč.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:
a) s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu12);
b) která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;
c) která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;14)
d) která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,
e) za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem. dle § 3 odst. 8 Zákon č. 592/1992 Sb.

Platí však i pro osoby,které mají uzavřen pracovněprávní vztah podle cizích právních předpisů nebo osoby,které jsou ze států EU nebo třetích zemí a platí pro ně účast na všech sociálních systémech.

- neplacené volno a neomluvená absence od ledna 2015 již zaměstnavatelé neodvádějí pojistné (resp.vyměřovací základ se nezvyšuje).Musí být však splaněn základní minimální odvod platby na zdravotní pojištění z minima vyměřovacího základu nebo jeho poměrné části viz výše.

- nekolidující zaměstnání podle § 25 odst. 3 Zákon č. 435/2004 Sb. uchazeč , který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, může současně vykonávat závislou činnost pokud příjem z akalendářní měsíc nepřevýší polovinu minimální mzdy tedy od 1.ledna 2016 částku 4950 Kč(2015: 4600 Kč).Totéž platí i pro poživatele starobního či invalidního důchodu.

- osoby bez zdanitelných příjmů Měsíční platba 1337 Kč . Osoba , která nemá ani jeden den řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním nebo samostatně výdělečnou činností, nebo registrací do osob za které je plátcem pojistného stát např.studenti,důchodci,osoby na úřadu práce a pod.

Pro OSVČ platí - Průměrná mzda pro rok 2016 je stanovena na částku 27006 Kč

Z toho pro OSVČ vyplívá minimumální platba a minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění což pro rok 2016 je 1823 Kč. Posledním dnem splatnosti nové částky je 8.únor 2016. Dne úhrady je připsání platby na účet nebo v den platby v hotovosti na pokladně příslušně ZP. Minimální zálohu nemusejí platit od ledna 2016 ty OSVČ pro které je samstatně výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.

Zvýšení plateb za státní pojištěnce

Pro osoby dle dle § 7 odst. 1 Zákon č. 48/1997 Sb. , za které je plátcem pojistného stát je vyměřovací základ pro rok 2016 6444 Kč. Tedy tomu odpovídá pojistné 870 Kč/měsíc. Tedy o 25 Kč navíc od roku 2015.
Jedná se o tyto osoby:

• (1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:
• a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7)
• b) poživatele důchodu z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;
• c) příjemce rodičovského příspěvku;7)
• d) ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění;8)
• e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)
f) osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti;10)
• g) osoby převážně nebo úplně bezmocné, osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu11) nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči12) a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby;12a)
h) osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu13) nebo civilní službu a osoby povolané k vojenskému cvičení;
• i) osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;
• j) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14)
• k) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15)
• l) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec, nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti;
• m) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.
• n) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m).
• o) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

   Od 1. ledna 2016 zůstává beze změny

Rozhodné částky pro vznik [účasti na zdravotním pojištění]

Registraci u příslušné zdravotní pojišťovny je nutné provést v případech:

• u pracovní smlouvy (i odměny a funkční požitky statutárních orgánů)
• dohody o praoovní činnosti DPČ od příjmu 2500 Kč včetně
• u dohody o provedení práce DPP od příjmu nad 10000 Kč (tedy od 1001 Kč)

Pro posouzení výše se od ledna 2015 příjmy u dohod o provedení práce a o činnosti u jednoho zaměstnavatele sčítají

Maximální vyměřovací základ je i nadále trvale zrušen

Z odstupného při rozvázání pracovního poměru se pojistné i nadále platí.