Nové redukční hranice pro rok 2016

Zaznamenali jste, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (dále jen „MPSV“) již vyhlásilo pro rok 2016 výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu pro účely nemocenského pojištění?

Na základě Sdělení MPSV ze dne 8.10.2015 č. 272/2015 Sb. činí:

• první redukční hranice 901 Kč,
• druhá redukční hranice 1 351 Kč,
• třetí redukční hranice 2 701 Kč.

Redukční hranice mají vliv na výpočet dávek nemocenského pojištění (nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a v mateřství). Všechny dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny ze státního rozpočtu prostřednictvím okresních správ sociálního zabezpečení.

Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“), který se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Takto stanovený průměrný denní příjem se upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na DVZ.

Redukce se provede tak, že se započte

• do první redukční hranice

u nemocenského a ošetřovného 90 % DVZ,

u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % DVZ,

• z části DVZ mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
• z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 %,
• k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše nemocenského činí 60 % DVZ od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % DVZ.

Výše ošetřovného činí 60 % DVZ.

Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství je stanovena ve výši rozdílu mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejích započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.

V roce 2015 činila

1. první redukční hranice 888 Kč,
2. druhá redukční hranice 1 331 Kč,
3. třetí redukční hranice 2 662 Kč (viz sdělení MPSV č. 214/2014 Sb.).

Pojistné na sociální zabezpečení a maximální vyměřovací základ zaměstnance

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se pak nezahrnuje částka, která přesahuje maximální VZ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné. Tzn., že z částky přesahující maximální VZ pak zaměstnavatel neodvádí ani pojistné za zaměstnance (6,5 %, resp. 3,5 % z vyměřovacího základu), ani za sebe (25 %).
Maximální VZ zaměstnance činí 48násobek průměrné mzdy, tj. pro rok 2015 48 x 26611 Kč = 1 277 328 Kč.
Maximální VZ zaměstnance pro rok 2016 48 x 27006 Kč = 1 296 288 Kč.

Výpočet solidární daně v roce 2016

Spodní příjmová hranice pro výpočet solidárního zvýšení daně podle paragrafu 16a ZDP. Mesíčně v roce 2016 plátce daně, tj.zaměstnavatel, vypočte zvýšení zálohy daně o tzv. solidární daň jako 7 % z částky přes 108024 Kč z měsíčního zdanitelného příjmu uváděného jako Hrubá mzda.

Vrácení přeplatku na sociálním pojištění

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn VZ zaměstnance maximální VZ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. O vrácení přeplatku na pojistném v tomto případě žádá zaměstnanec písemnou žádostí doloženou potvrzeními svých zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. Dotčeným zaměstnavatelům se však částka pojistného, které odváděli za sebe (25 %), nevrací.